ekoblog.cz technologie a životní prostředí

Tepelná čerpadla hrají, spolu se solárními kolektory, hlavní roli ve snižování emisí skleníkových plynů produkovaných velkými evropskými městy. Aby země západní Evropy dostály svým ambiciózním plánům na ochranu klimatu, bude nutné instalovat tepelná čerpadla až na každou třetí budovu!

Kromě toho, že tepelná čerpadla nacházíme čím dál častěji jak u rezidenčních, tak nerezidenčních budov, hrají také čím dál důležitější roli v systému dálkového vytápění. Od Říma po Oslo najdeme projekty, kdy velká tepelná čerpadla využívající geotermální energii zásobují svým teplem celá města. Město Helsinky nyní dokonce realizuje projekt, kdy budou tepelná čerpadla využívána k ochlazování budov během léta namísto stávajících konvenčních klimatizací.

Tepelná čerpadla si získávají pozornost na úkor solárních kolektorů i větrných elektráren, a to hned z několika důvodů:

• jsou schopné produkovat stabilní dodávky energií bez ohledu na počasí či roční dobu
• nemají speciální požadavky na umístění (světová strana apod.)
• dokáží vyrobit energii za příznivé ceny
• nemají negativní efekt na vzhled životního prostředí

Na tepelná čerpadla „vsází“ ve velkém i soukromé společnosti

O tom, že výroba energie tepelnými čerpadly má pozitivní finanční dopad, se stále více přesvědčují i velké společnosti, které instalují jednotky čerpadel u svých provozoven. V Německu dnes najdeme tepelná čerpadla běžně i u supermarketů, kdy prodejce Lidl v rámci projektu „Pobočka 3.0“ upravuje své provozovny tak, aby byly víceméně energeticky samostatné. Tyto pobočky si samy vyrábí elektřinu za pomoci solárních panelů, energii produkují právě tepelnými čerpadly a jednotkami rekuperace, které využívají teplo z kompresorů chladicích boxů.

Omezený dopad na životní prostředí jako samozřejmost

Firmy mají v otázce snižování emise skleníkových plynů samozřejmě i jiné než čistě finanční důvody. Ohleduplnost k životnímu prostředí se postupně mění z „exotické“ konkurenční výhody na samozřejmost tak, jak celá populace vnímá citlivěji dopady jednotlivých firem na své okolí. Dále je tu „hrozba“ toho, že i „běžné“ firmy budou zapojeny do systému emisních povolenek. Firma, která dnes neřeší svoji energetickou náročnost tak riskuje, že v budoucnosti ji provoz prodraží jak rostoucí ceny energií, tak případné platby státnímu sektoru.

Cíle jsou ambiciózní, do roku 2050 by měla být velká evropská města energeticky soběstačná i bez fosilních paliv. Obnovitelné zdroje energií, v hlavní řadě i s tepelnými čerpadly, tak před sebou mají zdá se „zelenou“ budoucnost. Zkušenosti z měst jako jsou Kodaň, Rotterdam, Hamburg, Stockholm, Helsinky, Oslo, Frankfurt, Curych apod. pak ukazují, že pro domácnosti přechod na obnovitelné zdroje v podobě tepelných čerpadel může znamenat výrazné snížení nákladů na topnou sezónu.