Foto: Zdeněk Kučera, časopis Alternativní energie.Ostrov ve smyslu energetickém, tedy že objekt není připojen k žádné síti elektrifikační či plynárenské soustavy, může představovat problém. V tomto článku vám ukážeme rodinný dům, jehož majitelé museli řešit energetiku jako stoprocentně samostatný systém. Dům je o samotě ve Středočeském kraji, široko daleko není rozvod plynu a k elektrické soustavě je vzdálenost téměř 1,3 kilometru.

Řešení se nabízelo dvojí. Buď si zaplatit natažení elektrických vodičů k nejbližší síti, což by znamenalo investici zhruba před 5 lety (dnes asi zase o něco více) kolem 1 a půl milionu korun, nebo vybudovat vlastní zdroje pro výrobu elektřiny a tepla, což pro další léta nabízí absolutní energetickou nezávislost, která se pochopitelně může započítávat do plánované návratnosti celé investice.

Foto: Terje S. Knudsen, zdroj: HydroProblémem obnovitelných zdrojů energie (zejména slunce a větru) je nerovnoměrnost výroby, což je příčinou ostré kritiky ze strany některých energetiků, kteří tvrdí, že větrníky a fotovoltaické elektrárny destabilizují rozvodnou soustavu. V české republice tento problém není příliš palčivý, protože zatím máme těchto obnovitelných zdrojů poměrně málo, a v celkovém objemu se výkyvy z OZE zatím schovají. Problém by ale nastal v okamžiku, kdybychom začali považovat větrníky a fotovoltaiku za hlavní zdroj elektrické energie - potom bychom pravděpodobně museli přebudovat celou rozvodnou soustavu směrem ke SmartGrids a zároveň zavést požadavek na alespoň částečnou regulovatelnost a předvídatelnost zdrojů elektrické energie (toto se již konkrétně řešilo ve Španělsku, kde byly stanoveny požadavky na velké fotovoltaické a koncentrátorové elektrárny, aby garantovaly dodávaný výkon na několik hodin dopředu a posílaly tato data o pravděpodobném vývoji dodávek do řídícího centra rozvodné soustavy - toto opatření vyžadující obrovskou akumulaci energie téměř zdvojnásobilo investiční náklady na sluneční elektrárnu).

Foto: fotovoltaika.fsv.cvut.cz
Začátkem tohoto roku zahájila svůj provoz česká Střešní burza. Cílem střešní burzy je dát dohromady majitele volných střešních ploch s investory fotovoltaických systémů. Vzorem pro vznik české burzy byl německý projekt Alpensolar Dachboerse, který funguje již delší dobu a momentálně nabízí několik tisíc střešních ploch.

V současné době probíhá značný nárůst instalací solárních zařízení na rodinných domech, lidé chtějí snížit provozní náklady spojené s energií, chtějí eliminovat neustálý nárůst cen konvenční energie. Slunce můžeme přímo využít dvojím způsobem – pomocí fotovoltaických modulů můžeme produkovat elektrickou energii a pomocí slunečních kolektorů energii tepelnou. Co je pro nás důležitější, výhodnější? To je nabízející se otázka a téma tohoto příspěvku.

Spojené státy americké v minulém roce předehnaly Německo a staly se světově největším producentem elektrické energie z větru. Podle Americké asociace pro větrnou energii (AWEA - American Wind Energy Association) zažil větrný průmysl USA další roční růst, a to již potřetí v řadě. Současný instalovaný výkon přesahuje 21 000 MW, což postačuje na pokrytí provozu 5,5 milionu amerických domácností.

Zdroj: FPL group
Floridská veřejná energetická společnost Florida Power & Light zahájila 2. prosince výstavbu hybridní solární koncentrátorové elektrárny Martin Next Generation Solar Energy Center. Jedná se o první velký veřejný solární systém na Floridě a první komerční hybridní solární elektrárnu na světě.

Proč se mluví o hybridním systému: jde o kombinaci solární technologie s plynovou elektrárnou. Na ploše přes 200 hektarů je instalováno 180 000 zrcadel, která koncentrují sluneční záření na potrubí s vodou a vytváří tak páru pohánějící turbínu pohánějící elektrický generátor. Kromě toho je instalován ještě plynový zdroj tepla, který se uvádí do provozu při oblačném počasí a v noci. Celkový výkon elektrárny je 75 MW.

"Elektrárny bez CO₂ nejsou schopny srovnat se v nákladech s obnovitelnými energiemi."
Foto: Martin D. Vonka
Se stavbou první "elektrárny bez CO₂" ve Schwarze Pumpe u Hoyeswerdy začíná opatrný nástup technologie, kterou chtějí provozovatelé elektráren s fosilními palivy prokázat jako řešení problematiky skleníkových plynů. Opatrný přístup na této "panenské půdě" je zcela na místě, což je zřejmé i z její velikosti: výkon bude činit pouze 30 MW. Zdůvodnění: je třeba sbírat nejprve zkušenosti s "technologií se zeleným uhlím" (dále jen TZU) a teprve pak se osmělit do větších projektů.