Jedná se o velký ocelový skleník (zimní zahrada), s částečně průhlednými, částečně plnými stěnami, ve kterém je postaven dobře izolovaný dvoupodlažní dům. Řešení má největší výhodu v tom, že vzduch ve skleníku (odvětrávaný) je vždy teplejší než vzduch venku a to umožňuje, aby teplé stěny i střecha domu byly stále suché, žádná vodní pára v nich nekondenzuje. Konstrukce domu může být minimálně nosná, zatížení od sněhu a větru přenáší konstrukce skleníku. Větrání domu přímo do atmosféry je „ruční“ běžnými okny a skleníku také „ručními“ otvory v nejvyšší části i dveřmi na balkon. Teplo je během roku zajišťováno sluneční energií, pro doplňkové vytápění a ohřev vody je instalován kotel na dřevo.

Autor: Jaroslav Peterka
Plné znění článku vyšlo v časopise č. 1/2011.