Budoucnost automobilové dopravy

rubrika:
Toyota Prius HydrogenToyota Prius HydrogenZávislost naší společnosti na dopravě se spolu s globalizací neustále zvyšuje. Pro osobní dopravu i zásobování je zásadní automobilová doprava, dnes závislá na fosilních palivech, zejména ropě. Je zřejmé, že zásoby této suroviny se pomalu ztenčují a levně dostupná ložiska těžby už jsou prakticky na konci své životnosti. Podle některých odhadů se právě nacházíme v okamžiku, od kterého už se bude objem těžby ropy pouze snižovat (překročili jsme tzv. PeakOil).

Neúspěch zeleného HDP

rubrika:
 "Pro většinu rostlin jsou ideální hodnoty od 5.7 do 6.7, pěstovat se však dají i v půdě s hodnotami mezi 4.5 a 7.5." Zdroj: China Pollution Map. Komentář si můžeme zapůjčit například od časopisu Dům a zharada, kde se píše: "Pro většinu rostlin jsou ideální hodnoty od 5.7 do 6.7, pěstovat se však dají i v půdě s hodnotami mezi 4.5 a 7.5." Minulý týden na meetingu International Initiative for a Sustainable Built Environment v Madridu jsme při obědě zabrousili na téma ekologických problémů v rozvíjejících se ekonomikách. Bavili jsme se o nových rozvojových územích v Číně, která často vznikají na brownfieldech se silně toxickou půdou, o jejíž případné rekultivaci nikde není ani zmínka. Francouzský kolega, který se zabývá projekty ekologických měst prohodil něco o "grýn dží dý pí", což jsme v tu chvíli zamluvili dalšími zajímavými úvahami.

Viking Rally - spanilá jízda automobilů na alternativní pohon

rubrika:
V polovině května jsme se společně s redakcí časopisu Alternativní energie zúčastnili norské Viking Rally. Šlo o spanilou jízdu plug-in hybridů, elektromobilů a automobilů na vodík a biopaliva. Akce se konala u příležitosti otevření norské vodíkové dálnice HyNor, respektive nové sítě šesti čerpacích stanic na vodík podél dálnice z Osla do Stavangeru o celkové délce trasy 560 km.

Život na ostrově

rubrika:

Foto: Zdeněk Kučera, časopis Alternativní energie.Foto: Zdeněk Kučera, časopis Alternativní energie.Ostrov ve smyslu energetickém, tedy že objekt není připojen k žádné síti elektrifikační či plynárenské soustavy, může představovat problém. V tomto článku vám ukážeme rodinný dům, jehož majitelé museli řešit energetiku jako stoprocentně samostatný systém. Dům je o samotě ve Středočeském kraji, široko daleko není rozvod plynu a k elektrické soustavě je vzdálenost téměř 1,3 kilometru.

Řešení se nabízelo dvojí. Buď si zaplatit natažení elektrických vodičů k nejbližší síti, což by znamenalo investici zhruba před 5 lety (dnes asi zase o něco více) kolem 1 a půl milionu korun, nebo vybudovat vlastní zdroje pro výrobu elektřiny a tepla, což pro další léta nabízí absolutní energetickou nezávislost, která se pochopitelně může započítávat do plánované návratnosti celé investice.


Jak využít vodík?

rubrika:
Foto: Terje S. Knudsen, zdroj: HydroProblémem obnovitelných zdrojů energie (zejména slunce a větru) je nerovnoměrnost výroby, což je příčinou ostré kritiky ze strany některých energetiků, kteří tvrdí, že větrníky a fotovoltaické elektrárny destabilizují rozvodnou soustavu. V české republice tento problém není příliš palčivý, protože zatím máme těchto obnovitelných zdrojů poměrně málo, a v celkovém objemu se výkyvy z OZE zatím schovají. Problém by ale nastal v okamžiku, kdybychom začali považovat větrníky a fotovoltaiku za hlavní zdroj elektrické energie - potom bychom pravděpodobně museli přebudovat celou rozvodnou soustavu směrem ke SmartGrids a zároveň zavést požadavek na alespoň částečnou regulovatelnost a předvídatelnost zdrojů elektrické energie (toto se již konkrétně řešilo ve Španělsku, kde byly stanoveny požadavky na velké fotovoltaické a koncentrátorové elektrárny, aby garantovaly dodávaný výkon na několik hodin dopředu a posílaly tato data o pravděpodobném vývoji dodávek do řídícího centra rozvodné soustavy - toto opatření vyžadující obrovskou akumulaci energie téměř zdvojnásobilo investiční náklady na sluneční elektrárnu).

Syndikovat obsah