ekoblog.cz technologie a životní prostředí

Rakousko čeká do roku 2025 „povinná“ výměna 900 000 nevyhovujících kotlů a následně zákaz užívání zemního plynu k vytápění v novostavbách. Své účty se zemním plynem skládá i Velká Británie.

Ambiciózní plány na drastické snížení emisí spojených se zajišťováním tepla pro domácnosti pak najdeme v celé Evropské unii. Byť se přístup členských zemí unie liší, společným rysem je fakt, že mezi politiky i domácnostmi roste obliba tepelných čerpadel, jež na jednu stranu splňují přísné nároky na omezení dopadu na životní prostředí a zároveň jsou schopna dodávat teplo levně, stabilně, po dlouhá léta.

Emise spojené s vytápěním budov se na celkových produkovaných emisí podílí ve velkých městech až ze 40 %. To je až příliš na to, aby mohly stávající systémy vytápění a energetická náročnost budov zůstat bez povšimnutí. Velká evropská města typu Londýn, Mnichov, Berlín, Milán, Atény, Rotterdam a další (více informací o projektu C40 Cities najdete zde https://www.c40.org) již uvádí v život plány na odklon od fosilních paliv, někdy i včetně zemního plynu, směrem k obnovitelným zdrojům energie, kdy v případě vytápění hrají prim tepelná čerpadla.

Žádný krok do neznáma, ale „sázka“ na jistotu

Tento zdroj tepla zažil první boom v 70. letech minulého století, kdy došlo ke skokovému růstu cen fosilních paliv, včetně topného oleje. Dodnes můžete ve Skandinávii najít funkční tepelná čerpadla instalovaná v této době. Velmi nízké provozní náklady, maximální spolehlivost a schopnost dodat dostatek tepla i ve velmi nízkých teplotách udělaly z tepelných čerpadel ideálního nástupce uhlí, zemního plynu, biomasy a dalších tradičních zdrojů tepla.

Výhodou tepelných čerpadel je i jejich různorodost, zatímco menší nemovitosti o nižším počtu místností mohou využívat malá a levná tepelná čerpadla se systém vzduch/ vzduch či vzduch / voda, velké rodinné doby či dokonce celé budovy o více bytových jednotkách se pak spoléhají na geotermální tepelná čerpadla. Stejně tak, tepelná čerpadla nedodávají pouze teplý vzduch, ale umí i ohřát vodu či generovat chlad. I to je důvod, proč tepelná čerpadla slaví úspěch v Africe, na Blízkém východu či v Indii, zde totiž postupně nahrazují „klasické“ elektrickou energií poháněné jednotky klimatizace.

Skvělé reference tepelných čerpadel dokonce „nedávají spát“ ani větrným či solárním elektrárnám, jejichž obliba klesá hlavně z důvodu vysokých provozních nákladů a nestabilních dodávek energií. I proto dnes například ve Francii či Kanadě můžete na mořském pobřeží vídat místo větrných elektráren tepelná čerpadla získávají energii ze vzduchu. Švýcarsko s Rakouskem naopak plánují využít tepelná čerpadla ke snížení své závislosti na energiích z Německa, které se pro tyto země stávají drahé a nespolehlivé.

Pokud tedy uvažujete o novém zdroji tepla a vaší prioritou jsou nízké provozní náklady, spolehlivost a schopnost „přežít“ omezení spojená s odklonem od fosilních paliv, věnujte maximální pozornost právě tepelným čerpadlům.